Ztráta identity v mateřství a znovuzrození křídel

„Mateřství je pro ženu obrovský nářez a já jsem si po šesti letech až v Akademii uvědomila, že jsem se po té cestě úplně ztratila.

Byla jsem takové to „jedno velké nevím“, zakuklená v nejistotách, až jsem úplně zapomněla, kým jsem byla dřív – ta svobodná cestovatelka s koženou taškou z Maroka, co miluje jógu.

V Akademii jsem si na to své staré já znovu vzpomněla a poprvé cítím, že přecházím z role ustrašené holky do zralé ženy, která má v sobě sílu a znovu roztahuje křídla.

Bětka přišla do Akademie jako žena, která se na šest let „zakuklila“ do role matky. V kolotoči nejistot a péče o děti úplně zapomněla, kým byla dřív – tou svobodnou cestovatelkou milující Indonésii, jógu a etno styl.

V Akademii, skrze práci s archetypy, koučování, konstelace a dary duše a nakonec na pobytech, celé poznání dosedlo, přišly velké AHA momenty. Bětka si uvědomila, že svou pravou podstatu doslova vymazala z paměti.

Proces „dosedání“ do sebe samé byl fyzicky i psychicky náročný. Ale stál rozhodně za to. Postupně krůček po krůčku si začala rozpomínat i na malou holčičku, kterou byla, a která se nebála projevovat, mluvit a zažívat dobrodružství.

Skrze podporu kmene a hluboké práci na sobě Bětka pochopila, že její únava není selhání, ale dozrávání. Skrze sebeuvědomování a zpětných vazeb žen v Akademii si postupně začala být vědoma velké změny: přerodu z ustrašené holky v zářící, zralou a sebevědomou ženu.

Bětka cítila, jak začala znovu roztahovat křídla, našla lehkost i v otázkách financí a dovolila si uvěřit, že její svoboda není v rozporu s mateřstvím, ale jeho novou, vědomou fází.

Cesta Bětky umožňuje se podívat do mechanismů, které často prožívají ženy vychované v tradici „hodných holčiček“, které jsou přesvědčeny o tom, že to, jak fungují jako matky a partnerky je jejich vizitka: Kým jsou.

Jako lektorka vidím tento vzorec neustále. Ženy se často stávají „tažnými koňmi“ své rodiny. Pod tlakem péče o druhé přestanou vyživovat svůj vnitřní prostor a jejich identita se smrskne jen na roli „pečovatelky“.

Jak z toho ven?

Uvědomění: Přiznat si, že „bod nula“ není selhání, ale začátek nové spirály.

Podpora kmene: Najít společenství žen, kde je bezpečné odložit masku dokonalosti.

Priorita vnitřku: Pochopit, že vnější svět je jen odrazem nás samých. Když záříme my, září i naše okolí.

Její cesta během devítiměsíčního výcviku Akademie Chrám Tvé Duše ukazuje transformaci od reaktivního zamrznutí k vědomé síle a uvědomění si své hodnoty a rozpoznání: Kdo skutečně jsem a co v životě chci.