Hoo ponopono
Očistná Havajská technika – léčení vztahů na třech úrovních:
vztah k sebe samému,
vztah k lidem, s kterými jsem a nebo jsem byl v kontaktu,
vztah k Zemi, přírodě, vesmíru, Bohu, vztah k Celku, kterého jsem součástí a který mě přesahuje.
Základní myšlenkou této techniky, je přijetí 100% zodpovědnosti za vše, co se děje v mém životě, ve mě i kolem mě. Přijmout vše, co vstupuje do vašeho života – všechny lidi i jejich problémy, neboť jejich problémy jsou i vaše. Naše myšlenky vytvářejí naši realitu. To, co se vám v životě stane, není vaše vina, ale vaše zodpovědnost. Patří sem i to, co říkají, dělají nebo si myslí druzí a objeví se to ve vašem životě. Když přijmete veškerou zodpovědnost za vše, co se objeví ve vašem životě, pak se vás týkají všechny problémy druhých lidí, kteří vás vyhledají. A cokoli potkáte, to můžete uzdravit.
HOO – znamená příčinu
PONOPONO – znamená napravit chybu (omyl) způsobem pokání. Omluva vzpomínkám, které mi způsobují problém.
Ho´oponopono tedy zjednodušeně znamená „narovnání“ či „náprava chyby“.
(V myšlenkách vyslov slova podle bodů 1. -5.)
Po vyslovení v hlavě, to nasměruj do srdce a dvojsměrně, ze srdce do hlavy:
„Miluji tě.“
„Omlouvám se.“
„Prosím, odpusť mi.“
„Odpouštím sobě.“
„Děkuji ti.“
Miluji Tě (procítím lásku): Když říkám „Miluji Tě“, neříkám to nikomu ve svém okolí, říkám to sám/a sobě, promlouvám ke svému vnitřnímu dítěti, ke svému božství uvnitř mě. Nemám žádné předsudky, žádná očekávání. Skrze slova „Miluji Tě“ se propojíme s Bohem. Slova “Miluji Tě” rozproudí zablokovanou energii, spojí nás s Božstvím. Jsou lístkem, který nás opravňuje ke vstupu do stavu neuvěřitelného klidu a míru. Když je vyslovujeme směrem ke Stvořiteli, začíná v nás vše očišťovat, abychom mohli zažívat zázrak přítomného okamžiku.
Omlouvám se: (Netřeba říkat za co, ale je to třeba vědět uvnitř) Za hněv, nenávist, pohrdání, uraženost, lítost, ukřivděnost, lakomost, žárlivost, pýchu, za pocit viny, odmítání, výčitky, ironii, agresivitu, za zneužívání, manipulaci … za cokoli, co uvnitř mě způsobuje „daný problém“) Omlouvám se za vzpomínky, které jsou ukryté uvnitř mě a nutí mě opakovat stejné vzorce, stejné programy. Těmito slovy uznáváme, že se do našeho systému dostal nějaký virus neboli negativní program. Nemusíme tušit, jak to k nám přišlo.
Děkuji Ti: Vyslovené v srdci naplněném hlubokou vděčností za možnost nabýt ztracenou rovnováhu.
Ukázka z knihy Svět bez hranic
Joa Vitaleho a Dr. Hew Lena.
Vždycky jsem věděl, že „stoprocentní zodpovědnost“ znamená, že jsem zodpovědný za to, jak myslím a co dělám. Cokoliv nad to už nemůžu ovlivnit. Myslím si, že většina lidí takto také rozumí pojmu naprostá zodpovědnost. Jsme zodpovědni za to, co děláme, nejsme zodpovědni za to, co dělají druzí. Havajský terapeut, který léčil mentálně postižené lidi, mě naučil nový a pokročilejší náhled na stoprocentní zodpovědnost.
Jmenuje se Dr. Ihaleakala Hew Len. Náš první telefonát trval asi hodinu. Prosil jsem ho, aby mi vyprávěl celý příběh o své terapeutické práci. Hovořil o tom, že tři roky pracoval v havajské státní nemocnici na oddělení trestně stíhaných pacientů. Toto oddělení bylo nebezpečné a fluktuace psychologů zde byla velká. Personál často stonal nebo jednoduše odcházel. Když měl někdo projít po oddělení, otáčel se zády ke stěně se strachem, že na něj pacienti zaútočí. Nebylo to příjemné místo pro práci, život ani návštěvu.
Dr. Len mi řekl, že své pacienty nikdy neviděl. Svolil, že bude mít kancelář a že bude pročítat záznamy pacientů. Když jimi procházel, pracoval na sobě. A když na sobě pracoval, pacienti se začali uzdravovat.
„Po několika měsících dostali dosud spoutaní pacienti svolení a mohli se začít volně pohybovat po prostoru. Některým zase byly sníženy dávky léků a ti, kteří byli původně označeni za nevyléčitelné, byli propuštěni.“
Byl jsem z toho u vytržení.
„A to není všechno,“ pokračoval, „zaměstnanci se začali těšít do práce. Zlepšila se docházka a fluktace zaměstnanců skončila. Nakonec jsme tam měli více personálu než jsme potřebovali, protože pacienti byli propouštěni a všichni zaměstnanci chodili do práce. Dnes je to oddělení zavřeno.“
V té chvíli jsem to nevydržel a musel se zeptat: „Co jste se sebou dělal, co způsobovalo, že se tito lidé měnili?“
„Jednoduše jsem léčil tu část sebe, kterou jsem s nimi sdílel,“ odpověděl.
Tomu jsem nerozuměl.
Dr. Hew Len mi vysvětlil, že přijmout absolutní zodpovědnost za svůj život, tedy za vše, co se v mém životě objeví, znamená uznat, že vše kolem mne je mým vlastním výtvorem.
Tento výrok mě ohromil a bylo mi zatěžko jej přijmout. Nést zodpovědnost za něco, co řeknu nebo udělám, je jedna věc. Nést zodpovědnost za něco, co říkají nebo dělají druzí, je něco úplně jiného. Pravda je taková: Převezmete-li plnou zodpovědnost za svůj život, pak všechno, co vnímáte jakýmkoli ze svých smyslů, nesete za to zodpovědnost, protože je to váš život.
Stručně řečeno: můžete vyléčit všechno, co se vám nelíbí a co prožíváte: terorismus, politiku i hospodářství své země. Lze říci, že tyto věci ve skutečnosti neexistují a jsou to pouze vaše vlastní projekce. Problém není v nich, ale ve vás.
Vím, že to je obtížné to pochopit, natož to přijmout nebo podle toho opravdu žít. Vinit druhé nebo své okolí je mnohem snažší, než přijmout naprostou zodpovědnost. Během rozhovoru s Hew Lenem jsem začal chápat, že léčení z jeho pohledu a v duchu ho’oponopono znamená milovat sám sebe. Chcete-li zlepšit svůj život, musíte jej vyléčit. Chcete-li někoho uzdravit, a může jít klidně o mentálně chorého vězně, musíte nejprve vyléčit sebe.
Zeptal jsem se Dr. Lena, jak to dělal, když léčil sebe. Co přesně prováděl, když se díval na záznamy pacientů.
„Jenom jsem si neustále opakoval ´omlouvám se´ a ´miluji vás´“, vysvětlil.
To je vše?
Ano, to je vše.
Tato pokročilá technika si zasluhuje podrobné vysvětlení a k tomu by byla zapotřebí celá kniha.
Postačí, když řeknu, že budete-li chtít zlepšit cokoliv ve svém životě, můžete to udělat jenom na jednom místě – v sobě.
„A až to budete dělat, dělejte to s láskou.“
Zde ještě jedna krásná píseň: https://open.spotify.com/track/7f2WNHHZrBCjrNCufqGIeq?si=dc1774b49b434cbb