Nedávno jsem byla na koncertě Ester Kočičkové, kde mluvila o tom, že zahraje BUDDHISTICKÝ HOROR. Buddhistickým hororem je podle Ester – POZNAT SÁM SEBE. Protože jakmile se člověk jednou opravdu pozná, musí se sebou žít až do konce života a už není cesta zpátky:).
Má známá zase reagovala na můj název bloku videí LEPŠÍ VERZÍ SAMA SEBE tak, že mluvila o tom, že se jí ten název nelíbí, protože přece jde o autentičnost a umět se přijmout tak, jak jsme a NE se snažit být lepší, někým, kým nejsme.
Oba tyto myšlenkové koncepty ale vycházejí z toho, že člověk ZŮSTÁVÁ V NEMĚNNÉM STAVU SE VŠEMI SVÝMI AKTUÁLNÍMI POTŘEBAMI A STRATEGIEMI a nic se nemění. Jde o to se jen se vším všudy, tak jak je teď, přijmout.
ALE TO PŘECE NENÍ MOŽNÉ! Slovo seberozvoj to přesně vyjadřuje. Jedná se o proces změny, o sebe-rozvoj. V okamžiku největší autenticity teď a tady k sobě promlouvám a to ve mě startuje proces, pohyb. Když jsem sama k sobě upřímná teď, v danou chvíli a naladím se na sebe, tak v každé další vteřině se ten proces posouvá a já přicházím k dalším a dalším poznáním, k dalšímu a dalšímu posunu.
Život je cesta, je to neustálá změna, proces, který nezůstává stejný. Co bylo včera není stejné jako dnes! To, kým jsme byly v minulosti, už logicky nemůžeme být v budoucnosti. Existuje jen TEĎ a co přijde, nikdy nebude stejné.