Asi jsme zachránili les
O víkendu jsme byli na výletě. A když jsme vylezli na jedno skalisko, abychom si dali svačinu a měli krásné výhledy do kraje, nestačili jsme se divit. Nahoře bylo ohniště, což je docela v českých lesích na neoficiálních tábořištích běžné. Jenže by mě nikdy nenapadlo, zakládat oheň teď, v takových vedrech a suchu. Pokud vůbec.
Bohužel, někdo ten nápad měl a ačkoliv bylo zjevné, že se po sobě snažil uklidit a oheň dobře uhasit (uvnitř ohniště označeném kameny bylo mokro), tak ale díky bohaté půdě v lesích, plné kořenů, větviček apod., se oheň prohořel hluboko do půdy, „podlezl“ kameny a začal dýmit a hořet mimo táborový kruh. My jsme tam přišli v situaci, kdy všude kolem šel dým ze země a na jedné straně se již tvořil malý regulérní ohýnek. A nikdo nikde.
Rychle jsme z batohů vytáhli všechny vody, co jsme měli a začali hrabat a podhrabávat se, dusat a rozmělňovat uhlíky. Prodolovali jsme se docela hluboko a byli opravdu dost překvapeni, jak to tak hluboko v hlíně může neustále doutnat.
Samozřejmě jsme si řekli, že při jen malém náznaku toho, že se to nelepší, voláme hasiče, ale nakonec jsme to tak po hodince hrabání, dusání a polévání zvládli.
Ještě jsme si tam, pro jistotu, dali hodinovou svačící pauzu, abychom si byli opravdu jisti, že je vše již v pořádku.
A chci jen dodat: „Lidi, nebuďte blázni a v době sucha opravdu nezakládejte v lesích ohýnky, i když si myslíte, že to máte pod kontrolou! I když oheň „dobře“uhasíte, mohou se dít nepředstavitelné procesy tam, kam nevidíte, pod zemí. A až odejdete, po nějakém čase, se celá situace může hodně zvrtnout! A to byste přece nechtěli!!:(
