Pro více informací o načítání darů duše, klikni ZDE: Načítaní darů duše »

Jak podpořit změnu v sobě, transformaci:

• Jaký je nejefektivnější "nástroj" učení?
• Jak nejlépe dojít sami k sobě a své pravé hluboké podstatě?
• Jak komunikovat s Vesmírem, manifestovat do reality, proměňovat svá přání a naplňovat své záměry?

Je to vlastně úplně jednoduché...

Má devítiletá dcera miluje počítání životních čísel lidí. Objevila tuto numerologickou metodu teprve nedávno, ale je jí „posedlá“. Její životní číslo, dle data narození, je 8. Ke každému životnímu číslu existuje popis člověka, jeho darů. Popis jeho osobnosti.
 
Měla své životní číslo namalovat. A nejdříve ho namalovala jen se srdcem uprostřed a v tom srdci byl namalovaný symbol démona. Nejdříve mě to vyděsilo.
 
Když jsem si s ní o tom obrázku začala povídat, řekla mi, že:

Po našem povídání pak namalovala srdce, které je rozpůlené napůl. Na jedné straně je usměvavý smajlík a na té druhé ten smutný. 
Protože pochopila, že neexistuje blbé a dobré číslo. Neexistuje špatný a skvělý člověk.

Protože každý člověk dokáže být dobrý i zlý. Má své temno a má svou zář. A vždy je to jedna strana té samé mince. Jen záleží, čemu věnujeme svou pozornost, co rozvíjíme, na čem pracujeme. Čemu dáme přednost a jak to kultivujeme.
 
Má dcera tím obrázkem ukázala, že přijímá svůj dar. A že přijímá i to, že to, co je jejím darem, je zároveň i jejím temnem. 

Umět lidi vést je dar, který dostala. Ale ten dar má dvě strany. Když bude pracovat a zdokonalovat své umění vést lidi nenásilně, s respektem a vlastním příkladem, bude to OPRAVDOVÝ DAR A BUDE KONAT DOBRO.
A nebo svůj dar zanedbá, nebude se o něj starat, nechá ho být nebo ho začne, třeba něvědomě, ZNEUŽÍVAT. JEJÍ DAR SE STANE  NÁSTROJEM MANIPULACE, TLAKU ČI NÁSILÍ.

A takto nevědomě, bohužel, chodí po světě mnoho a mnoho lidí. A své dary zahazují. A pak si vyčítají. Mají strach a nedůvěru. V sebe i ostatní. Nevěří si. Protože na sobě vidí  jen to špatné, to nedostatečné. A to chtějí zahodit, skrýt – před sebou i ostatními. A obdivují ty ostatní. Jak jsou super, ale oni sami… :(. V sobě tu hodnotu nevidí. 
 
Netuší, že zahazují zároveň i to, co je jejich pokladem – jejich vlastní dar!
 
Vše dělají většinou nevědomě, bez zastavení. Bez poznání příčiny a následků. A hledají všude venku, kdo všechno by jim mohl pomoci.
Ale přitom všechnu moudrost světa mají u sebe. Vždy po ruce. 

A já se Tě zeptám:
Staráš se o své dary a talenty? Pracuješ s jejich temnem? Jsi si vědoma svých strachů, bariér a přesvědčení, která Ti ten tvůj dar znemožňují rozvíjet?

Více ve videích:

Tohle video je mou reakcí na toto video: The Child who made the world cry, což je velmi silný příběh. Prosím, nejdříve si ho pusťte.

Jenže my denně žijeme desítky drobných, ale vlastně velmi podobných příběhů, které ale všechny vycházejí ze stejných předpokladů. Jeden si udělá nějaké přesvědčení o důvodu chování toho druhého a z toho přesvědčení pak nějak jedná, třeba trestá a jedná z pozice moci. A přitom stačí jen tak málo - mluvit spolu, ptát se, chtít pochopit toho druhého - v účtě a respektu, že pro všechno, co každý člověk dělá, existuje v jeho očích nějaký důvod. Že všichni toužíme být dobří a přijímáni, a když tak nečiníme, máme pro to důvod, který nemusí být hned na první pohled zřejmý. A někdy je tak hluboko zakopaný v nás, že to nevíme ani my sami a potřebujeme to, třeba s pomocí někoho jiného, nahlédnout.

Zde se můžeš podívat na reference: